Odborný garant webu:

MUDr. Leopold Rotter, Ph.D. MUDr. Leopold Rotter
- gynekolog
- vedoucí lékař COP
- nositel funkční licence F07 (kolposkopická expertíza)





 
 


Způsob přenosu papilomavirů


Tento virus je přenosný většinou pohlavní stykem (tj vaginálně, rektálně a ústy).

Přenos bez sexuální aktivity (například kontaminovaným ručníkem nebo prádlem) je možný, ale velmi vzácný (např. u dětí je nutné zvažovat tyto cesty).

Během pohlavního dráždění a zvláště pohlavního styku (i maximálně šetrného) vznikají mikroskopické trhlinky na pohlavních orgánech a ty jsou vstupní bránou pro přenos infekce. K přenosu infekce tak může dojít i u dívek, které sice zatím neměly pohlavní styk, ale jsou již sexuálně aktivní, neboť infekce může být zanesena například kontaminovanými prsty partnera.

  • je většinou přenosný pohlavní stykem (90-99%)
  • Kondom nemusí chránit před jeho přenosem, ale omezuje riziko přenosu infekce (ať již z partnera na partnerku nebo naopak). Je nutné zamezit přenosu HPV ještě před jeho použitím.
  • Doba mezi nakažením a prvními příznaky infekce je většinou mezi několika týdny a 8 měsíci, vzácně je i delší (převzato z [2]).
  • Většina nakažených nemá žádné příznaky infekce.


Bylo prokázáno pomocí testů na přítomnost HPV na děložním čípku , že imunitní systém většiny žen se dokáže do 12 až 18 měsíců s nákazou vypořádat [4](již by neměli nikoho nakazit), tudíž lze předpokládat , že i imunitní systém mužů se dokáže vypořádat s touto infekcí za stejnou dobu.




Rizikové faktory transformace


Základním faktorem je kontakt s HPV virem a jeho přetrvání (tj. perzistence) ve tkáni. Krom toho jsou známy i další faktory zvyšující relativní riziko transformace buněk:

- sexuální chování a počet sexuálních partnerů v průběhu života
- etnicky daná genetická predispozice (rozdíly haplotypu leukocytárního antigenu HLA)
- větší počet donošených dětí u mladých žen (trauma cervixu, imunosuprese)
- infekce dalšími sexuálně přenosnými patogeny (některé genotypy chlamydií)
- kouření cigaret (silné argumenty epidemiologické)
- poruchy imunity (zejména imunodeficience, HIV)
- počátek kohabitace v době pubertálních somatických změn
- poruchy výživy snízkou hladinou a-tokoferolů a vita­minu C, antioxidantů
- neúčast na screeningových vyhledávacích programech [62, 69, 72]

Lehké přednádorové změny dlaždicového epitelu, které vyvolává nízce rizikový HPV v naprosté většině případů spontánně mizí nebo dlouhodobě stagnují. Jen u 10% znich dochází ke zhoršení do těžkého přednádorového stupně a asi v 0,15­% až do zhoubného nádoru

Léze žlázového epitelu jsou vzácnější (v poměru ke dlaždicobuněčným 1 : 50), mohou však progredovat rychleji. Přirozený vývoj infekcí HPV je totožný s vývojem prekanceróz.Nejzávažnější je pak přetrvávající nález viru HPV typu 16.


comments powered by Disqus