Rakovina děložního hrdla

Děložní čípek (děložní hrdlo, cervix uteri) je označení pro část dělohy, kterou tato přechází v pochvu. Sliznice děložního čípku může být napadena určitými typy lidských papilomavirů (HPV - human papilloma virus), které jsou základní příčinou vzniku rakoviny děložního čípku.

Původce

HPV typy s vysokým rizikem = HIGH RISK (HR) - ty vyvolávají těžké přednádorové a nádorových změn (např. typ HPV 16 a 18).

Výskyt rakoviny děložního čípku v ČR

Rakovina děložního čípku patří v současné době mezi druhou nejčastější rakovinu u žen (vůbec nejčastější rakovinou u žen je rakovina prsu). Ročně je v České republice diagnostikováno kolem 1000 případů rakoviny děložního čípku a zhruba 350-400 žen na toto onemocnění každý rok umírá. Incidence (počet nových onemocnění na 100 000 žen) za jeden rok se u nás dlouhodobě pohybuje okolo 20.

V rámci Evropské unie jsou patrné značné rozdíly mezi Západem a Východem: v postkomunistických zemích je toto onemocnění rozšířeno mnohem více. Zatímco v západoevropských zemích již dávno fungují programy cervikálního screeningu, v zemích bývalého východního bloku se tyto programy začaly systematicky prosazovat teprve nedávno.

Diagnostika

Nejčastěji na základě onkologické cytologie (tj. stěru z čípku děložního odebíraného v rámci preventivního vyšetření) nebo při obtížích pacientky (typicky krvácení nebo zapáchající výtok) se nález ověřuje nejčastěji biopsií. Po potvrzení zhoubného procesu následují podrobná vyšetření na rozsah onemosnění - tzv. stagingová vyšetření. Dle nich pak specialista - onkogynekolog stanovuje postup léčby.

Léčba

Je-li prokázána rakovina děložního čípku, postup léčení rakoviny záleží především na jejím stádiu. Stupeň rakoviny se posuzuje podle toho, zda je zasažena jen tkáň čípku či již došlo k rozšíření onemocnění i do okolních tkání a orgánů. Léčba rakoviny děložního čípku je také ovlivněna věkem ženy a jejím zdravotním stavem. Mezi hlavní metody léčby patří chemoterapie, ozařování a operační zákrok. Volba nejvhodnější terapie je pro každou ženu přísně individuální !!!


Chirurgické výkony lze rozdělit na:

• Konzervativní (= zachovávají pro ženu možnost mít děti):
- Konizace děložního čípku - používá se při minimálně invazivních stádiích onemocnění stupně Ia1 a Ia2* (=karcinom omezený na dělohu)
- Laparoskopická lymfadenektomie (odstranění pánevních uzlin) s trachelotomii a plastikou čípku - výkon vhodný pro časná stádia onemocnění, tj. stádia Ia a zcela výjimečně malé stádium Ib1 a to pouze za účelem zachování možnosti mít děti. Obvykle následuje po předchozí konizaci.


• Radikální
je odstraněna i děloha, popř. pánevní a paraaortální uzliny.

• U velmi časných stadií nádorů postačí většinou chirurgická léčba. Zde se většinou jedná o konizaci, podobně jako u přednádorových stavů. Tento malý chirurgický zákrok většinou nijak nesníží možnost otěhotnění pacientky v budoucnu.


• U pokročilejších nádorů už je potřeba odstranit dělohu s okolními tkáněmi a spádové pánevní lymfatické uzliny. Tyto operace jsou již náročné a provádějí se na specializovaných onkogynekologických pracovištích, která mají zkušenosti s přesnou diagnostikou rozsahu onemocnění a následně i s operační léčbou. Tyto nádory bohužel postihují i ženy ve fertilním (plodném) věku, kterým radikální operace s odstraněním dělohy znemožní těhotenství.


• U nádorů, které se již šíří do okolí, přichází ke slovu radioterapie. Její účinek se zvyšuje současně podávanou chemoterapií (chemoradioterapie). I u pokročilejších stadií lze těmito metodami vyléčit vysoké procento žen.

Radioterapie - využití záření k léčbě nádorů (a některých nenádorových onemocnění). Radioterapie je až na výjimky léčbou lokální nebo lokoregionální, tzn. působí jen na omezenou oblast těla. Při radioterapii je využíváno elektromagnetické záření (gama záření radioaktivních prvků nebo X-záření lineárního urychlovače) nebo záření korpuskulární (částicové) nejčastěji urychlené elektory (lineární urychlovač). Zdroj záření je buď mimo tělo nemocného ve vzdálenosti desítek centimetrů (teleterapie), nebo je přímo na kožním povrchu, či zavedením do tělesných dutin nebo do tkání (brachyterapie).

Chemoterapie - způsob léčby, při které se používají cytotoxické (pro buňku jedovaté) nebo cytostatické (růst a dělení buněk zastavující) látky. Protinádorová chemoterapeutika způsobí různými mechanismy poruchy deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nese genetickou informaci nebo ovlivňují buněčné struktury nutné k dělení buněk; výsledkem je zastavení růstu nebo smrt zasažených buněk. Většina těchto látek působí pouze na buňky, které rostou a dělí se, což však nejsou jen buňky nádoru, ale i buňky zdravých tkání. Protinádorová chemoterapie má proto řadu nežádoucích (vedlejších) účinků (změny v krevním obrazu, změny na sliznicích zažívacího traktu, vypadávání vlasů, průjem atd.). Chemoterapie proto probíhá v léčebných cyklech, přestávky v léčbě umožňují, aby se zasažené zdravé tkáně vzpamatovaly. zdravé tkáně zpravidla mají lepší schopnost regenerace.

Prevence

Nejlepší je vždy onemocnění předcházet tj. prevence. To znamená jednak pravidelné gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologického stěru z děložního hrdla, jednak je v současné době na trhu vakcína proti těm typům HPV virů.




Rakovina děložního čípku je pro ženu nejen obrovskou zátěží zdravotní, ale i psychickou a sociální. Investice do očkování je proto bez nadsázky darem na celý život. Ani očkování však nezabrání vzniku všech typů rakoviny děložního čípku. I oočkované ženy by proto měly pravidelně navštěvovat preventivní gynekologické prohlídky včetně cytologického stěru z děložního hrdla.